Rozmach hříchu a Boží reakce

Přestože byli první lidé (Adam a Eva) vyhnáni ze svého domova, nepřestali být tím, čím je Bůh stvořil – jeho obrazem ( Gn 5,1). To, že děláme chyby, přeci neznamená, že bychom přestali být lidmi.Vzpoura proti Bohu však poznamenala naše lidství. První lidé měli všechny předpoklady, aby se těšili ze všeho krásného, co jim Bůh dal. I když Adam a Eva neposlechli Boha a jedli za zakázaného stromu, hned nezemřeli. Začínalo to vypadat, že se přeci jenom vše v dobré obrátí. Adamovi a Evě se narodili dva zdraví synové – Kain a Ábel. Jednou měli Hospodinu přinést oběť. Bůh však Kainovu oběť nepřijal, protože měl špatné pohnutky ke svému jednání.  Kain nedokázal svůj hněv ovládnout. Pozval Ábela na vycházku a tam ho zabil. Do rodiny, která měla být příkladná, vstoupila žárlivost, zloba a nakonec i vražda.

Po tak strašném činu bychom očekávali, že Bůh vraha zničí. Nic takového se však nestalo. Na celém příběhu Kaina však jasně vidíme, že lidé ztráceli schopnost se správně orientovat v životě. Rodinný život se stal zdrojem bolesti. Když čteme v Bibli dál, vidíme něco, co nás může velmi překvapit. Začalo to jednou chybou a pokazilo se všechno. Proč se to všechno stalo? Jak tomu porozumět?

Záznam celé přednášky: „Rozmach hříchu a Boží reakce“