Čím to je, že Vánoce mají pro většinu lidí své jedinečné kouzlo? Jako by se v nich koncentrovaly všechny touhy lidské duše. Ovšem pokud se člověk nechá vtáhnout do honby za konzumem věcí, tak určitě musí nakonec prožívat zklamání z neuspokojení svých tužeb. Jak přistupovat k Vánocům, abychom alespoň „ochutnali“ skutečnosti, na které si nesáhneme (pokoj, radost, štěstí, láska), ale které vyjadřují nejvyšší kvality lidského života? Od těchto otázek se odvíjela přednáška ThB. Jana Majera 3. prosince 2011, kterou pořádal Klub zdraví v Třebíči. Ať už se člověk hodnotí jako nábožensky nebo duchovně smýšlející či nikoliv, tak při hledání odpovědí na uvedené otázky

by měl jít ke kořeni věci a tím je narození Spasitele světa, o kterém se píše v evangeliích (evangelium znamená dobrá zpráva) v Bibli. Vůbec zde nejde o pátrání, jak se začaly Vánoce slavit. Jde zde o přemýšlení o dobrovolném sebeobětování se nejmocnější bytosti ve vesmíru pro dobro a záchranu bytostí, které jsou slabé, svou přirozeností směřují do zkázy, hodně si o sobě namýšlejí a jsou nevděčné. Pokud správně porozumíme tomuto poselství a osvojíme si vlastnosti jako je odpuštění, milosrdenství, pokora, tak máme naději, že se pozitivně změní náš žebříček hodnot, vnitřní postoje i naše vztahy s druhými lidmi.