Potopa světa, jako radikální řešení problému zla

I když odsouzení hříchu s sebou nese zkázu postiženého světa, Bůh opět projevuje svůj laskavý postoj ke svému stvoření. Noemu řekne, co má dělat; dá mu příkaz, aby postavil archu, ve které zachrání celou svojí rodinu s některými zvířaty. Proč Bůh bere do lodi zvířata? Činí tak proto, že má zájem o vše, co stvořil – včetně zvířat. Záchrana není zaměřená jenom na lidský rod. Příběh o potopě nám otevírá dvojí pohled na Boha: je svatý Soudce, ale i soucitný Zachránce.

Proč se Bůh rozhodl pro tak razantní řešení?
Lidskou společnost ovládlo zlo. Zlo je soběstředné svojí povahou. Je univerzální a je radikální. Zlo se nachází v lidském srdci. Had pokušitel způsobil, že místo toho, aby se všechno točilo v mém srdci kolem Boha, začalo se všechno otáčet kolem mého já. Spasení (záchrana) v tomto konceptu je změna myšlení. Lidské sobectví, násilí a neznalost je funkčním důsledkem narušeného vztahu s Bohem. 

Problém je v tom, že bylo změněno lidské srdce. To, jak lidské srdce „přemýšlí“. Proto, aby nastala změna, je potřeba změnit lidské srdce. Z toho vyplývá, že vnější okolnosti nejsou příčinou toho, jestli jsem šťastný nebo nešťastný. Záleží na tom, v jakém stavu je moje srdce.

Celá přednáška ke stažení zde: