5. Svět ho nedokáže pohltit

Leslie Pollardová

10resurrec

Svět ho nedokáže pohltit. Satanisté ho nemohou znesvětit. Vojáci ho nedokáží zneškodnit. Dospívající ho nemohou zesměšnit. Protože zvítězil!

Univerzity ho neumí definovat. Historici ho nemohou vygumovat. Malíři ho nesvedou namalovat. Hlupáci ho nemohou degradovat. Protože zvítězil!

Islám ho nemůže nahradit. Skinheadi ho nemohou vyhladit. Politici ho nejsou schopni sesadit. Vědci si s ním neumí poradit. Protože zvítězil!

Vlády ho nemohou dát popravit. Čas ho nemůže oslabit. Smrt ho nedokáže zastavit.  Protože zvítězil!

Z knihy Evangelium z ostrova Patmos (str.116), která sloužila jako čtení na každý den v r.2010.

4. Zkouška duchovnosti

Uvádíme zde dvě vyznání. Jednak asi nejznámější žalm z Bible, který na příkladu vztahu pastýře pečujícího o svoji ovečku, vyjadřuje vztah Boha pečujícího o člověka, který mu důvěřuje. Další vyznání nazvané pseudo-žalm 23, bylo uveřejněno v časopise Advent č.3/1991 v článku Maskovaný vrah v našich rodinách a napodobením způsobu vyjadřování žalmu 23 popisuje vliv televize na duchovnost člověka. Je to příležitost k sebezpytování: S kterým z těchto vyznání se mohu více ztotožnit?

Žalm 23:

10psalm23a

1  Žalm Davidův. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.

2  Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod,

3  naživu mě udržuje, stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno.

4  I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují.

5  Prostíráš mi stůl před zraky protivníků, hlavu mi olejem potíráš, kalich mi po okraj plníš.

6  Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všemi dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů.

Pseudo-Žalm 23 – „TV“:

tv

1 Televize je mým pastýřem, žádný z programů mi neunikne.

2  Na barevné poušti ducha mě pase, od živých vod Božího slova mě odvádí,

3  duši moji vysušuje, vzdaluje ji od Boha, vede mě po cestách nepravosti všemožným způsobem,

4  I kdybych měl žít 100 let, neupustím od televize. Její obraz a zvuk – to mě potěšuje,

5  Představuje mi bohatou nabídku programů plných napětí, zbavuje mě závazků vůči rodině, vyplňuje můj čas a potřeby až po břehy, učí, baví a utváří mě k obrazu civilizovaného člověka.

6  Dobrotu a Boží lásku můj televizor ode mě vzdaluje, všechny dny mého života budou naplněny duchovní chorobou.

3. Kříž u cesty

Když tudy projíždím autem, tak jej vnímám jenom jako charakteristickou siluetu u cesty, ale když jdu někdy kolem pěšky, tak se většinou zastavím.  Nepřikládám tomu kameni žádnou posvátnost, ale beru jej jako upomínku. Památník, který má mysl každého kolemjdoucího obracet k Bohu a věčnosti. Jsou tam jakoby slova Kristova:

„Zde poutníče málo stůj, rány moje rozvažuj. Rány moje kynou, léta tvoje hynou, přijde smrt, soud nastane, kam se tvoje duše dostane?“

JAS

2. Nechtěj všeho žádati

J. A. Komenský

10dream

Nechtěj všeho žádati, co vidíš,

všemu věřiti, co slyšíš,

vše mluviti, co víš,

vše činiti, co můžeš,

všeho se odvažovati, co se líbí,

znám být všem, kteří se s tebou potkají,

důvěrným se činiti všem známým,

kromě toho věcí ztracených zapomeň,

věci přešlé mimo sebe pusť

a moudrým budeš.

1. Když

Rudyard Kipling:

10pilate04

Když bezhlavost svým zrakem klidně měříš, ač tupen sám, že nejsi bezhlavý,

když podezříván pevně v sebe věříš, však neviníš svých soků z bezpráví,

když čekat znáš, ba čekat beze mdloby, jsa obelháván neupadat v lež,

když nenáviděn sám jsi beze zloby, slov ctnosti nadarmo však nebereš,

když umíš snít a nepodlehnout snění, když hloubat znáš a dovedeš přec žít,

když proti triumfu i ponížení, jak proti svůdcům společným jsi kryt,

když hroutí se tvá stavení a znova, jak dělník v potu lopotíš se dál,

když spočítat znáš hromadu svých zisků a na jediný hod vše riskovat,

zas po prohře se vracet k východisku a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,

když přinutit znáš srdce své a činy by s tebou setrvali nejvěrněji, ač tep a pohyb uniká ti živý, jen tvá vůle káže: „Vytrvej.“

když něhu sneseš, přílišnou i tvrdost, když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,

když sbratřen s davem uchováš si hrdost a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,

a když řekneš: „Svými vteřinami všemi mi čase, jak bych závodník byl, služ.“

pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi, a co je víc, pak synu můj jsi muž.